Sál Kvapík U Antošů Brandýská 98, 250 90 Jirny
+420 603 548 549
ochotnici.jirny@gmail.com

Zprávy z jirenských prken

Spolek divadelních ochotníků v Jirnech u Prahy

Zprávy z jirenských prken

5.9. Odpoledne spolků na novojirenské louce

5. září se na novojirenské louce konalo odpoledne spolků činných v našich obcích. Už ráno od 9 hodin si každý spolek chystal své zázemí. My divadelníci jsme připravovali improvizované jeviště. Počasí bylo celé dopoledne přímo pohádkové. Také jsme si postavili stánek, kde byli pro děti nachystány aktivity, sladkosti a upomínkové předměty. Děti si zde mohly vybarvit obličejovou masku ve tvaru rozličných zvířátek. A šlo jim to opravdu hezky, byly moc šikovné a jejich masky nápadité a originální. Pár dětí zkusilo rozhýbat svůj jazýček lehkými či těžšími jazykolamy a někteří si zahrály pantomimu a v hloučku hádaly, co to zrovna jejich kamarád-mim předvádí.

Ale zpátky na začátek. Vše mělo začít ve 13:00. Lidé se nejprve trousili sporadicky, ale nakonec byla účast docela hojná. Po 14 hodině obloha zčernala a za chvíli se skutečně pohroma v podobě prudkého deště a větru spustila. Program přesto pokračoval. Po ukázce výcviku policejních psů a koní a také svižného tance v podání dětí i profesionálů přišla řada i na naši prezentaci. Zahráli jsme pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký pod širým nebem, ze kterého naštěstí už nepršelo. Že jsme během doby pandemické neusnuli na vavřínech a dál se připravujeme na odloženou premiéru další pohádky jsme prokázali zpěvem písniček jako ochutnávku nového představení, které plánujeme na 8. listopadu. V téhle době je však těžké plánovat. Myslím, že se celé Zábavné odpoledne s jirenskými spolky i přes vrtkavost počasí vydařilo.

Za divadelní ochotnický spolek

Eva Brettschneiderová

17.5.Divadlo divů

Hurá! Opět jsme se sešli takříkajíc naživo. Pravda, zpočátku člověk tápal, kdo to vchází do dveří pod rouškou roušky. Ztotožnění členů souboru probíhalo většinou po hlase. Našli se i tací, kteří v době všeobecné krize mnoho nestrádali a byli nuceni představit se celým jménem a odmaskovat z bezpečné vzdálenosti svůj obličej. Příchod jednoho z našich nejmohutnějších členů vyvolal anarchii – odmaskoval se zbytek herců, protože jím nabízené domácí škvarky se špatně šňupou a kouzelnické číslo pojídání přes roušku umějí jen účastníci hradních dýchánků. Škvarky spláchlo pánské osazenstvo douškem zlatavého moku. Nandat roušky a jde se zkoušet.
Netrvalo dlouho a začalo se ukazovat, kdo při zkouškách přes internetovou aplikaci Zoom text potajmu četl a kdo se jej opravdu naučil. Po chvilce zpěvu jsme tedy raději přešli k nácviku taneční choreografie. Shledání po tak dlouhé době bylo povzbudivé, protože všichni se těšíme dobrému zdraví a ani humor nás po tolika týdnech odloučení neopustil.

Není prkno jako prkno, tak zas někdy na těch divadelních napřečtenou.

5.4. – Div a dlo

Nouzový stav vyhlášený vládou České republiky si žádá nouzová řešení.
Tři neděle žádný kontakt na jevišti.
Po tak dlouhé době vidět opětovně usměvavé obličeje členů našeho ochotnického souboru skrze monitor bylo vítané zpestření. Díky patří Martinovi.
Dokázal totiž zorganizovat zkoušku po internetu. Přes aplikaci zoom, která umožňuje videokonferenci ve vícero lidech, propojil naše domácnosti a my tak mohli sfouknout sedající prach ze scénářů a nácvik pohádky opět pokračoval.
Pravda, ne všichni jsou s novými technologiemi kamarádi. Nicméně na obrazovce monitoru měl každý své okénko, ve kterém bylo vidět, zda je řádně připraven a text odříkává zpaměti.
Hodinka a půl uběhla jako voda. Přeříkali jsme si celou pohádku a alespoň za sebe mohu říci, že načerpaná energie má pro mě cenu zlata – pardon soli. 

15.3.Divadelní okénko

Po kraťoučké odmlce opět pár info o našem divadelním spolku.
Vesměs nálada dobrá, zdravotní stav ochotníků ucházející. Pouze jeden člen je v nucené karanténě v důsledku řádění koronaviru.
Kvůli menší účasti jsme moc nezkoušeli, ale to neznamená, že jsme to vzdali.
Premiéra představení Sůl nad zlato je naplánována již na 24.5. 2020, ale vzhledem k okolnostem pandemie fujtajblu věřím snad již jen já, že to stihneme.
Nu co, připravení být můžeme. Proto chopili jsme se odvážně štětců a zatímco po celém světě řádí virus Covid 19, my jsme řádili na Kvapíku.
Pomocí ladných tahů namíchanými barvami podařilo se nám zhotoviti několik menších kulis do naší pohádky a to jmenovitě: mraveniště, „hustý“ les, keř šípkový a několik velkých kartonů natřeli jsme bílou barvou, která poslouží jako základ chaloupky a zámeckého interiéru.


Nu nezaháleli jsme. Všichni v tuto nelehkou dobu táhneme za jeden štětec. 
Divadlu zdar a Covidu zmar.

23.2.Pohledem nezaujatého

Pokusím se tento report napsat z pozice nezaujatého kolemjdoucího.
V sále malý stolek, za nímž sedí režisér a před ním vyrovnané židle do půlkruhu, na které usedají členové divadelního spolku. Popravdě nebylo jich mnoho, asi do účasti zasáhly jarní prázdniny či všude přítomná viróza. Účastníci začali lehce po třetí hodině odpolední a téměř 50 minut řešili jakési organizační záležitosti. Poté na pokyn režiséra chopil se chlapík jménem Rosťa notebooku a propojen kabelem do blízkého reproduktoru začal přehrávat první tóny písní, které zazní v připravované pohádce. Všichni si je několikrát přezpívali a do scénářů poznamenali v jaké fázi hry zazní. Po kraťoučké přestávce rozestavěli židle a začali nacvičovat choreografii při písních. Chvilku trvalo, než se dohodli na tanečních krocích a pozicích, ve kterých se budou pohybovat. No, prý se to stejně ještě několikrát změní. Čas strávený mezi ochotníky uplynul velmi rychle a když hodiny v sále ukázaly 17:45, zkouška byla pro tento den ukončena.
Všichni se náramně bavili a bylo znát, že jde o prima partu lidí, kteří by se za normálních okolností asi nesešli. Kouzlo divadelních prken je mocné.

16.2.Pohádka a zkouška v jednom

Dnešní zkouška byla naplánována hned po konci představení hostujícího divadla z Louňovic, které zahrálo pohádku Vílí poklad. Trochu se nám čas na zkoušku zdrcnul bo nebyli tak hbití při úklidu. Jen co sál opustili poslední zbytky kulis a techniky, vrhli jsme se na věc. Na začátku jsme probrali, čím bychom se mohli inspirovat od kolegů z Dipony. Nejvíce se nám pozdávalo řešení kulis, které přidělané na pojízdných konstrukcích umožňovalo rychlou a snadnou manipulaci. Dáme hlavy dohromady a vymyslíme něco podobného.

Většinou zkoušíme v sále pod pódiem, abychom nemuseli sundávat a vracet židle na pódium, což nás v minulosti dosti zdržovalo. Tentokráte jsme využili, že již byly sundané a trénovali tedy nahoře. Omezeni vyměřeným časem stihli jsme přehrát pouze obraz babičky s Maruškou v podání Hanky a naší Marušky a počáteční scénu krále a komorníka, jejichž rolí se ujmuli Miloš Š. a má maličkost Jan. Ještě stojí za zmínku pokus o zpěv písně Marušky v lese. No tak na první pokus ok, ale porotci superstar by zajisté nějaké výhrady měli.

9.2.2020 – Termín premiéry

Víkend za námi a my jsme absolvovali další z divadelních zkoušek. Před samotným zkoušením nám paní Hanka přinesla ukázat papírové kulisy hradu a na velkých prostěradlech nakreslené motivy s kapličkou a vesnickým stavením. Z mého pohledu se alespoň hrad bude moci použít do připravovaného představení. Na zkoušce se objevil i Rosťa, který donesl kartony, na něž se budou malovat kulisy. Nácvik Soli nad zlato začal zpěvem. Přezpívali jsme všechny songy dvakrát + smutná píseň Marušky v podání Kačí sólo. Stihli jsme hru zopakovat od začátku zhruba do půlky. Jak se již stává pravidlem, rejža Standa opět přišel s pár zlepšováky, kterými se zajisté zvedla umělecká hodnota představení. Jen některé z nás zneklidňují obavy, jestli stihneme hru nazkoušet. Termín premiéry byl stanoven na 24. květen. Chce to přidat, ale mi to zvládneme. Malé cíle jsou pro slabochy.

Prknům zdar a divadelním zvláště!

2.2.2020Report

Druhého únorového dne léta páně 2020 jsme se opět sešli na Kvapíku. Začátek zkoušky byl stanoven na 15:30, což plus mínus většina dodržela. Bohužel opět se řešili administrativní záležitosti, a to téměř hodinu, což mnozí z nás považují za mrhání drahocenného času. Tyto věci by si měli řešit zvolení zástupci spolku na schůzi. My herci se sice můžeme vyjádřit, ale rozhodující slovo má předseda. Tak jsme se alespoň dohodli v červnu loňského roku. Haleluja! – Začínáme zkoušet dialogem babičky s Maruškou v podání paní Hanky a Kačí. Za průběžného obměňování herců jsme se úspěšně dopracovali až do konce. Zazpívali jsme si všechny velmi chytlavé písně, a protože již nadešel čas střídání s výukou společenských tanců, zkouška byla pro dnešek ukončena. Někteří se ještě odebrali dolů k Antošům, aby probrali design a stavbu kulis. Toť pro první únorový víkend vše.

26.1.2020 – Zprávy z prken

Dnešek byl z mého pohledu přelomový. Jednak hned na začátku jsme si vyslechli písničky, které budou v pohádce „Sůl nad zlato“ a hned na první dobrou, troufám si mluvit za celý kolektiv, doslova všechny uchvátili. Poté jsme bez zásahu režiséra Standy odehráli třičtvrtě představení a prý dobrý. Pauza 5 min. a šlo se opět na věc. Odzkoušeli jsme celé představení až dokonce a pak to přišlo. Opět jsme si dokola přehrávali písničky a vyblbli se, jak malá děcka. Jsou tak chytlavé, že mě ještě teď zůstávají v hlavě a pořád si je pobrukuji: „osolme si, osolme si tou solí úžasnou…“

19.1..2020 – Zkouška

Zkouška naplánována na 17. hodinu začala již o půl hodiny dříve. Probírali se organizační záležitosti ohledně představení pro děti Ledové království v prosinci 2020. Dále pak je zde pozvání od paní Burdychové v červnu na slavnostech sv. Petra a Pavla odehrát představení Sůl nad zlato.

Zkoušeli jsme Sůl od třetí scény – zámecká jídelna. Docházka byla dostatečná a tak si role vyzkoušeli oba králové, komorníci i kuchaři. Rybář v podání Martina a babičku si zahrála paní Hanka. Maruška nebyla a tak jí v roli princezny zaskočil Matyáš, který svým pojetím prchající královské dcery pobavil všechny přítomné a jistě si řekl o nějaký ten štěk.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *