Ochotnice tehdy, Ochotnice nyní
První příspěvek, který se nám pro tuto rubriku podařilo získat, je osobní vzpomínka paní Evy Brettschneiderové.
„Nepočítám se mezi velké pamětníky ochotnického divadla ve zdejší obci. To bylo ve své době velice známé. Z okolních vesnic svážely autobusy diváky. Hráli jsme jedno představení v Kulturním domě většinou dvakrát až třikrát a sál byl vždy plný. Já si nejvíce pamatuji například hry: Babička, Dalskabáty – hříšná ves, Višňový sad. Představení Zajíček Mucánek nastudovaly děti jirenské školy pod vedením paní učitelky Waidrmanové. A potom Sen Matěje Kopeckého, kde jsem hrála Kašpárka a pana Kopeckého ztvárnil pan Jarma.“
„Divadlo se tu ovšem věnovala i mládež pod hlavičkou ČSM (Československý svaz mládeže, pozn. red.). Proč tato krásná činnost ustala, ani nevím. Ti hlavní aktéři buď zemřeli, nebo jim už zdraví další ochotnickou činnost neumožňovalo a další nadšenec se nenašel. Až v roce 2018 pan Standa Lehký a za to mu patří velký, velký dík.“
Ke vzpomínce naší kolegyně pani Evy ještě dodávám, že pochází z rodiny zapálených ochotníků, neboť její rodiče Eva a Jaroslav Burdovi v Jirnech též ochotničili. Na následujících fotografiích můžete vidět její maminku Evu Burdovou v představení Šeříkový sad (blondýnka v květovaných šatech třetí zleva). Tatínek paní Evy – J. Burda – se pak objevil například v obsazení hry Kutnohorští havíři, kde ztvárnil roli Kužela.
A na co se můžete těšit příště?
Třeba na fotografie z divadelních představení z snad nejslavnější doby jirenského ochotnického divadla: Zda-li pak poznáte, která z dívek stojících po boku paní Knapové v roli Paličovy dcery na této fotografii je právě naše kolegyně Eva Brettschneiderová?
